Praha, 7. června 2023 – Předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) Viktor Pokorný a generální ředitel České agentury pro standardizaci (ČAS) Zdeněk Veselý slavnostně otevřeli Listovu pasáž. Původní těšnovská pasáž dostala jméno po profesoru Vladimíru Listovi. Významný český elektrotechnický inženýr a vysokoškolský pedagog tak konečně získá důstojné připomenutí svého přínosu českému průmyslu. Není přitom náhodou, že Listova pasáž se nachází v blízkosti sídla ÚNMZ a Agentury ČAS. Byl to totiž právě Vladimír List, kdo se významně zasloužil o vznik systému Československých technických norem i o to, že již od dvacátých let minulého století hrálo Československo významnou roli v mezinárodních normalizačních institucích.
„Přínos profesora Vladimíra Lista je velmi rozsáhlý, byl to on, kdo stál téměř před sto lety za prvními plány na postavení pražského metra a významně se zasadil o elektrifikaci Československa,“ připomíná Viktor Pokorný, předseda Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ) a pokračuje: „Současně to byl on, kdo se významně angažoval ve vytváření a prosazování prvních československých technických norem. Jsem proto velmi rád, že si můžeme vše, co pro náš stát udělal, připomenout nejen pamětní deskou, kterou jsme dnes odhalili, ale i nově otevřenou pražskou pasáží nesoucí jeho jméno.“
„I když by se mohlo zdát, že technická normalizace je v digitální době přežitá, opak je pravdou. Význam technických norem naopak roste. Byl to právě profesor Vladimír List, kdo se v roce 1922 zásadním způsobem zasloužil o založení Československé společnosti normalisační,“ připomněl při odhalení pamětní desky Zdeněk Veselý, generální ředitel České agentury pro standardizaci. „Byla to také zásluha profesora Lista, že se tehdejší Československo stalo zakládajícím členem Mezinárodního normalisačního sdružení (ISA) v roce 1928 se stal se jejím místopředsedou a v letech 1932 až 1934 byl jejím předsedou. Věřím, že naši kolegové zastupující Česko v dnešních evropských a mezinárodních normalizačních organizacích jako CEN, CENELEC, ISO a IEC a dalších jsou jeho důstojnými nástupci,“ doplnil Veselý.
Praha je městem pasáží
Hlavní město Praha má téměř stovku různých pasáží a průchodů. Pasáže najdeme snad ve všech světových městech, jen málo z nich se ale může s Prahou srovnávat co do jejich počtu. Inspirací byla pro Prahu v tomto směru Paříž a také belgická (dnes i evropská) metropole Brusel. Ostatně i označení pasáž pochází z francouzského slova passage, v minulosti byly tyto prostory po orientálním vzoru nazývány bazary. Nejstarší pražskou pasáží je pravděpodobně Lucerna, kterou spolu se stejnojmenným palácem nechal zbudovat Václav Havel v letech 1907 až 1921. Pražské pasáže mají svou osobitou atmosféru a mnohdy i neopakovatelný styl.
Nová Listova pasáž se nachází v nevelké vzdálenosti od oné pražské nejstarší a příhodně i poblíž pražského Karlína, kde se profesor List v roce 1877 narodil. Není sice tak honosná jako některé další pražské pasáže, ale po nedávné rekonstrukci získala nový zajímavý vzhled. Pasáž spojuje Biskupský dvůr 1148/5, kde sídlí ÚNMZ a Agentura ČAS, tedy organizace zabývající se technickou normalizací, s Těšnovem (ústí na adrese Těšnov 1163/5).
Nejen elektrotechnický inženýr, ale i významný pedagog
Karlín byl v roce 1877, kdy se Vladimír List narodil, ještě samostatnou obcí. Už v mládí se Vladimír List zajímal se o sociologii, ale později ho zlákala matematika, fyzika a deskriptivní geometrie. Vystudoval České vysoké učení technické a pokračoval ve studiu na univerzitě v Lutychu. Po ukončení studií pracoval v Křižíkových závodech, kde se zřejmě zrodilo jeho nadšení pro elektrifikaci. Podílel se mimo jiné na stavbě elektrické dráhy Tábor – Bechyně. V roce 1926 pak společně s Bohumilem Beladou předložili pražským zastupitelům ambiciózní plán na zbudování podzemní dráhy. Zajímavé je, že jejich tehdejší návrh počítal se čtyřmi linkami, které do jisté míry kopírují dnešní trasy pražského metra.
Od roku 1907 působil Vladimír List také na České vysoké škole technické v Brně, kde se významně přičinil o vybudování nových laboratoří, založil zde Ústav konstruktivní elektrotechniky, a v letech 1917 a 1918 byl dokonce zdejším rektorem. Jako profesor působil na univerzitě až do svého nuceného penzionování v roce 1948. Zajímavostí je, že příjmení List žije na brněnské univerzitě dál, v Centru výpočetních a informačních služeb (CVIS) působí prasynovec Vladimíra Lista Jaroslav. Velmi důležitá byla také činnost profesora Lista související s prosazováním a rozvojem technických norem. Jejich vydávání inicioval nejprve pod hlavičkou Elektrotechnického svazu československého, v roce 1922 byl pak jedním z iniciátorů vzniku České normalisační společnosti. Byl to také on, kdo prosadil vznik ověřování materiálů i výrobků autorizovanou zkušebnou. Jím vytvořené logo ESČ vídáme na elektrických zařízeních dodnes. V roce 1926 zastupoval Československo jako zakládajícího člena Mezinárodního normalisačního sdružení (ISA). Od roku 1928 pak byl jeho místopředsedou a v letech 1932 až 1934 mu předsedal. Nástupcem ISA je dnes Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) se sídlem v Ženevě. Českou republiku v ní od roku 2009 zastupuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.
