Jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU.
Slouží jako referenční úroveň pro poměření/zhodnocení kvality výrobku nebo služby.
Stanovují kritéria bezpečnosti.
Podporují vyrovnaný vztah (soulad) mezi kvalitou a náklady.
Jsou často závazné v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem
Mohou být povinně vyžadovány u veřejných zakázek
Stávají se efektivním nástrojem konkurenčního boje v hospodářské soutěži
Chrání životní prostředí a dbají na ochranu zdraví.
Umožňují vzájemnou podporu/vzájemný soulad životního prostředí a konkurenceschopnosti
Chrání jak spotřebitele, tak i výrobce.
Zajišťují efektivní výrobu.
Zajišťují provázanost mezi výrobky a službami.
Jsou efektivním nástrojem hospodářské soutěže.
Umožňují přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu.
Reflektují výsledky vývoje a výzkumu.
Jednotné evropské a mezinárodní technické normy jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU, jsou společnou řečí obchodu.
Pomáhají tak vytvářet společná řešení.

S produkty založenými na technických normách se setkáváme každodenně, aniž bychom si to možná uvědomovali, a v podnikání či obchodování se bez nich prakticky neobejdeme.

Díky normám je naše bydlení pohodlnější, domácí spotřebiče spolehlivější a hračky našich dětí bezpečnější.

Každá původní česká technická norma, která se může vytvářet pouze v oblastech, ve kterých neexistují normy evropské nebo mezinárodní

je označena ČSN (např. ČSN 73 4301)
tvoří pouze cca 5 % z celkové roční produkce technických norem v České republice.
Každá evropská či mezinárodní norma (označena např. EN, ETSI, ISO, IEC), která je přejata do soustavy českých norem se stává normou českou

je označena např. ČSN EN, ČSN ISO, ČSN EN ISO, ČSN IEC, ČSN ETS (např. ČSN EN 115-1, ČSN EN ISO 1735, ČSN EN ISO 9001, ČSN IEC 61713, ČSN ETS 300 976)
tvoří cca 95 % z celkové roční produkce technických norem.
Současně se ruší překonané či konfliktní původní české technické normy - např. převzetím EN 1888 Výrobky pro péči o dítě – Dětské kočárky – Bezpečnostní požadavky a metody zkoušení se zrušila ČSN 94 3002 Dětské kočárky a brašny pro přenášení kojenců - Technické požadavky, bezpečnostní požadavky a zkušební metody. Převzatá norma má tedy nové označení ČSN EN 1888.

Tvorba původních ČSN tvoří v současné době pouze velmi malou část (5%) roční produkce vydávaných nových ČSN. Většina, tj. více než 1500 každoročně vydávaných nových ČSN, jsou převzaté evropské a mezinárodní normy, na jejichž tvorbě se prostřednictvím ÚNMZ více či méně podíleli odborníci z ČR. Převzetí evropských norem je povinné a vyplývá ze členství v evropských normalizačních organizací.

Zjednodušeně lze postup tvorby každé české technické normy popsat v následujících krocích.

A. Návrh na tvorbu normy

Námět na zpracování české technické normy může podat kdokoliv. Prostřednictvím ÚNMZ může navrhnout i zpracování evropské nebo mezinárodní normy.

B. Posouzení návrhu

V ČR je návrh posuzován v příslušné národní Technické normalizační komisi.

C. Zpracování návrhu norem

Od 1. 1. 2018 převzala od ÚNMZ všechny činnosti související s tvorbou, vydáváním a distribucí technických norem Česká agentura pro standardizaci, která byla zřízena jako státní příspěvková organizace ÚNMZ podle zákona č. 265/2017 Sb., kterým se mění zákon č. 90/2016 Sb., o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh, a zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Agentura sama nezpracovává návrhy ČSN, jejich zpracování organizuje a zajišťuje smluvně. Součástí smluvního ujednání je dohodnutý zpracovatel, termínované etapy zařazeného normalizačního úkolu a způsob financování. Údaje o zahájení a plánovaném postupu prací na nové nebo revidované normě uveřejní ÚNMZ ve Věstníku, který je také dostupný online v pdf verzi. 

První návrh původní ČSN vypracuje dohodnutý zpracovatel

První návrh evropské nebo mezinárodní normy je tvořen v pracovní skupině, do které mohou být delegováni prostřednictvím ÚNMZ odborníci z ČR.

Připomínkování návrhu normy

Postupné návrhy původních ČSN i návrhy evropských a mezinárodních norem se projednávají v Technických normalizačních komisích, ve kterých jsou zastoupeny všechny zájmové skupiny, a to zejména výrobci (jak velké firmy, tak i zástupci středních a malých podniků), spotřebitelé, obchodní organizace, školy, veřejná správa, výzkum apod. Společným cílem je dosažení shody o užitečnosti navrhovaného řešení pro všechny zúčastněné, tedy i pro ČR.

D. Hlasování o návrhu normy, schválení návrhu normy

Návrhy evropských norem se schvalují v evropských organizacích váženým hlasováním, které v podstatě vyjadřuje hospodářskou významnost členských zemí CEN a CENELEC. ČR má v tomto systému 12 hlasů stejně jako Belgie, Maďarsko, Portugalsko a Řecko). Je-li výsledek hlasovaní 71% kladných stanovisek, je návrh schválen a členské země musí příslušnou evropskou normu zavést do 6 měsíců do svých národních norem. V ISO a IEC je ke schválení potřeba 75% kladných stanovisek z hlasujících členů.

 Převzetí evropské nebo mezinárodní normy, schválení původní ČSN, vydání

Povinností ÚNMZ, jako řádného člena evropských normalizačních komisí, je zabezpečit zavedení všech evropských norem do soustavy ČSN a zrušení těch národních norem, které jsou s evropskými v rozporu. Tento proces probíhá různými způsoby, především v závislosti na charakteru problematiky a okruhu potenciálních zájemců, resp. uživatelů normy. V každém případě se evropské normě uděluje status české národní normy, a to buď

• převzetím překladem, tj. vydáním ČSN, obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, úplný překlad originálu přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná) nebo
• převzetím originálu, tj. vydáním ČSN obsahující národní titulní stranu, národní předmluvu, přetisk anglické, popř. anglické a francouzské verze přejímané normy a národní přílohu (je-li potřebná) nebo
• převzetím schválením k přímému používání oznámením ve Věstníku, tj. "vydáním" obálky s českým názvem a označením převzaté normy, do které je vložen anglický originál přejímané normy.

Projednaný konečný návrh ČSN, a to jak převzaté evropské nebo mezinárodní, tak i původní normy, předá zpracovatel ke schválení Agentuře. Součástí schvalovacího řízení je kontrola splnění zadání úkolu, metodická kontrola, zrušení překonaných a konfliktních norem a nutné redakční úpravy.

Celková doba nutná k vypracování evropské či mezinárodní normy je v průměru tři roky.

Plnění náročného programu tvorby norem se po stránce odborné opírá o níže uvedené Technické normalizační komise (TNK), které působí jako poradní orgány Agentury. Technické normy jsou přejímány do soustavy ČSN:

• překladem (cca 60% z celkového objemu přejatých norem) - tzn. že za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text v českém jazyce doplněný v případě potřeby o národní přílohu,
• převzetím originálu - tzn. že za národní titulní stranou (stranami) s potřebnými informačními údaji v českém jazyce následuje text anglického (případně i francouzského) originálu doplněný v případě potřeby o národní přílohu,
• schválením k přímému používání - tzn. že v obálce s názvem a označením normy v českém jazyce je vložen text anglického originálu.

Odborníci z členských zemí, kteří reprezentují národní normalizační organizace (v České republice je to ÚNMZ) v technických komisích (pracovních orgánech) evropských a mezinárodních normalizačních organizací. Ti musí návrhy evropských a mezinárodních norem na národní úrovni projednat, a to především s členy národních technických komisí (v ČR jsou to tzv. Technické normalizační komise TNK) tak, aby výsledek co nejvíce vyhovoval i národním potřebám.

Česká republika je plnoprávným členem Evropského výboru pro normalizaci (CEN) a Evropského výboru pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC) od roku 1997, členem Evropského ústavu pro telekomunikaci (ETSI) je ČR již od roku 1993, a to jako první země ze střední a východní Evropy. Od této doby má za povinnost prostřednictvím ÚNMZ převzít všechny evropské normy do své národní soustavy, ale současně má právo i povinnost účastnit se aktivně tvorby evropských norem. Dále je UNMZ jako národní normalizační organizace plnoprávným členem Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) a Mezinárodní elektrotechnické komise (IEC).

Hlavním cílem těchto organizací je přispívat tvorbou mezinárodních nebo evropských norem, které jsou dobrovolné, k odstraňování technických překážek obchodu.

Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu.

V dnešní době jsou technické normy spíš kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení.  Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné.

K čemu technické normy slouží?

• Jsou nezbytnou podmínkou pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU.
• Slouží jako referenční úroveň pro poměření/zhodnocení kvality výrobku nebo služby.
• Stanovují kritéria bezpečnosti.
• Podporují vyrovnaný vztah (soulad) mezi kvalitou a náklady.
• Jsou často závazné v obchodních smlouvách mezi dodavatelem a odběratelem
• Mohou být povinně vyžadovány u veřejných zakázek
• Stávají se efektivním nástrojem konkurenčního boje v hospodářské soutěži
• Chrání životní prostředí a dbají na ochranu zdraví.
• Umožňují vzájemnou podporu/vzájemný soulad životního prostředí a konkurenceschopnosti
• Chrání jak spotřebitele, tak i výrobce.
• Zajišťují efektivní výrobu.
• Zajišťují provázanost mezi výrobky a službami.
• Jsou efektivním nástrojem hospodářské soutěže.
• Umožňují přijímat vyspělá technická řešení bez ohledu na rozdílnou technickou úroveň účastníků trhu.
• Reflektují výsledky vývoje a výzkumu.
• Jednotné evropské a mezinárodní technické normy jsou jednou z nezbytných podmínek pro volný oběh zboží a služeb zejména v EU, jsou společnou řečí obchodu.

Pomáhají tak vytvářet společná řešení.

S produkty založenými na technických normách se setkáváme každodenně, aniž bychom si to možná uvědomovali, a v podnikání či obchodování se bez nich prakticky neobejdeme.

Díky normám je naše bydlení pohodlnější, domácí spotřebiče spolehlivější a hračky bezpečnější.

Technické normy jsou dokumentované dohody, které pro všeobecné a opakované použití poskytují pravidla, směrnice, pokyny nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků, které zajišťují, aby materiály, výrobky, postupy a služby vyhovovaly danému účelu. V dnešní společnosti jsou technické normy kvalifikovaná doporučení, nikoli povinná nařízení.  Jejich používání je dobrovolné, avšak všestranně výhodné.

Normy tedy, na rozdíl od právních předpisů, nejsou dostupné zdarma a to nikde na světě. ČR je členem evropských a mezinárodních normalizačních organizací, přejímá jejich normy do své soustavy ČSN (v současné době se vydávají normy z 95% převzaté a pouze v 5% původní české) a musí respektovat povinnosti, které se týkají rozmnožování a rozšiřování těchto technických norem. Tyto organizace jsou financovány prostřednictvím členských příspěvků. Jednoduše řečeno - tvorba norem je financována z příjmů z prodeje norem.

Distribuce (prodej) norem se tedy řídí nejen naším zákonem č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ale zejména pokyny a směrnicemi vydavatelů norem EN, ISO, IEC, které jsou pro členy závazné. Tato pravidla stanoví, že členové nesmějí poskytovat technické normy zdarma. Člen může přístup k normám některým cílovým skupinám zvýhodnit, cena však vždy musí být nastavena tak, aby respektovala ekonomickou hodnotu normy.